ZÁVĚRY

XII. ročníku mezinárodní konference „Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“

LUHAČOVICKÁ VÝZVA 2022

Účastníci mezinárodní konference se shodli na následujících závěrech:

Odstranění byrokratických bariér

• Účastníci konference konstatují, že ve společnosti přetrvává komplikované byrokratické prostředí, které je mnohdy nepředvídatelné a vytváří nevstřícný prostor pro stavební záměry jednotlivých investorů. Velká míra nejistoty vyplývá rovněž z rozdílných pohledů střídajících se politických reprezentací na rekodifikaci stavebního práva, což neprospívá plynulé přípravě strategických dopravních projektů.
• S ohledem na dosavadní zkušenosti a praxi, účastníci konference doporučují posoudit, prověřit a zvážit, zda by nebylo vhodné připravit, v právním prostředí ČR prověřit a komunikovat speciální část Ústavní zákona, na jehož základě by vláda České republiky svými nařízeními mohla povolovat vybrané strategické investice státu.
• Účastníci konference upozorňují na prohlubující se nedostatek stavebních materiálů, zejména pak drceného i těženého kameniva. Nedostatek je způsoben vytěžením starých lomů a komplikovanosti procesů související s rozšířením stávajících, či otevřením nových ložisek pro dobývání a těžbu. Hrozí vážné riziko nedostatku kameniva z domácích zdrojů, výrazný nárůst ceny a dovoz kameniva ze zahraničí.

Příprava prioritních moravských dálnic

• Účastníci konference oceňují systematické úsilí ŘSD ČR, které vedlo k postupnému překonání opakujících se žalob ekologických aktivistů, namířených vůči realizaci staveb dálnice D4901 a D136.
• Účastníci konference oceňují pozitivní vývoj v přípravě dálničních staveb D5510 Bzenec – Bzenec Přívoz a D5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec (Bzenecká Doubrava), jelikož MŽP prodloužilo dobu platnosti EIA a ŘSD ČR tak může plně rozvinout proces přípravy stavby.

Předvídatelnost rozpočtových zdrojů

• Současný model financování dopravní infrastruktury neumožňuje systémově řídit dlouhodobé cíle v oblasti Dopravní politiky ČR (tj. dobudování prioritní sítě do roku 2030 v souladu s obsahem nařízení1315/2013 o TEN-T). Současná hospodářská krize vyžaduje specifický přístup k financování dopravní infrastruktury jak na úrovni státního rozpočtu tak na úrovni, zdrojů SFDI včetně všech možnosti využití soukromého kapitálu ať už metodou PPP, tak dalších finančních nástrojů
• Úroveň inflace, která dosahuje u některých stavebních komodit až 30% vážně znehodnocuje finanční prostředky vkládané do rozvoje dopravní infrastruktury a má výrazně negativní dopad na objem realizovaných prací a tím ohrožuje strategické plány ŘSD a SŽ na toto a další nejbližší plánovací období EU.
• Strategie financování silnic II. a III. tříd nemůže stát pouze na zodpovědnosti a rozpočtových možnostech krajů. Musí se stát součástí zodpovědné národní dopravní a rozpočtové politiky ČR.

Konsensuálně přijato účastníky mezinárodní konference

V Luhačovicích 22. 9. 2022

PŘÍLOHA

Účastníci XII. ročníku konference „Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“ doporučují urychlit inženýrskou přípravu staveb a zahájit realizaci prioritních infrastrukturních projektů v regionech Střední Morava, Východní Morava a slovenské Pováží.

V oblasti silniční infrastruktury:

• zajistit stavební povolení (MDČR) v právní moci a zahájit realizaci posledního chybějícího moravského úseku dálnice D1 0136 Říkovice -Přerov) jako hlavní dopravní tepny, spojující západ s východem republiky a zahájit jeho realizaci do konce roku 2022;
• Pokračovat v realizaci dálnice D49, a to jako součásti evropské sítě „core network“ stavbou D49 4901 Hulín – Fryšták; urychlit projektovou přípravu navazujících staveb 4902 v úseku Fryšták – Lípa, pokračovat ve stabilizaci trasy a následné projektové přípravě na Vizovice a dále na hranici ČR/SR Střelná; na slovenské straně připravit a dovést k realizaci navazující rychlostní silnici R6 Lazy pod Makytou - Púchov s napojením na D1 (Beluša/SR) a učinit tak zásadní posun v propojení Střední a Východní Moravy se sousedními regiony Slovenska;
• Plynule zahajovat, či pokračovat v realizaci nebo projektové přípravě staveb dálnice D55 v úseku Olomouc - Přerov a v úseku Napajedla – Staré Město - Bzenec Břeclav. Zapracovat do stavební dokumentace závěry z aktuálně prodloužené EIA stavby D5510 a D5511 při průchodu tzv. „Bzeneckou Doubravou“. V roce 2022 zahájit stavbu D5509 Moravský Písek - Bzenec a urychlit přípravu stavby D5506 Napajedla – Babice. V roce 2023 zahájit výstavbu úseku D5501 Olomouc – Kokory, pokračovat v přípravě stavby D5502 Kokory – Přerov a zahájit její realizaci v roce 2024, v návaznosti na D55 urychlit přípravu silnice I/46 Olomouc - východní tangenta jako součást obchvatu města Olomouce;
• z hlediska regionálních potřeb připravovat stavbu „Propojení silnice I/50 a I/55“ (Uherské Hradiště - ul. Průmyslová a Kunovice – u areálu LET);
• pokračovat v přípravě a výstavbě silnice I/35 Valašské Meziříčí – Palačov (D48) s cílem zahájit stavbu Lešná - Palačov v roce 2022 a pokračovat v přípravě silnice I/57 - obchvat Valašské Meziříčí s pokračováním na Vsetín; zahájit stavbu Semetín - Bystřička 2. stavba v roce 2023;
• v roce 2022 získat stavební povolení na stavbu D3508.2 Křelov - Slavonín -2 etapa a urychlit přípravu dalších úseků D35 Hradec Králové – Mohelnice s důrazem na úsek Staré Město - Mohelnice jako strategického kapacitního dopravního propojení ČR v západovýchodním směru;
• pokračovat v přípravš a realizaci silnice I/44 v úseku Mohelnice – Šumperk v rámci severojižního propojení Olomouckého kraje a její napojení na dálnici D35;
• co nejdříve dokončit výstavbu úseků na silnici E75, propojující českou dálnici D48 s Žilinou. Jedná se především o úsek I/68 Třanovice – Nebory s cílem zprovoznění do konce 2022 na české straně, a o úsek česko-slovenská státní hranice – Brodno na slovenské straně).

V oblasti železniční infrastruktury:

• dokončit přípravu stavby a od roku 2024 zahájit realizaci projektu „Modernizace a elektrizace trati č. 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice“ (včetně dopravního terminálu Zlín-střed);
• urychlit proces přípravy, realizaci modernizace a zdvoukolejnění trati Brno-Přerov, a také elektrizaci navazujícího propojení Kojetín – Kroměříž – Hulín, přičemž tímto projektem dojde k připojení krajského města Zlín ke koncepci Rychlých spojení na železnici;
• pokračovat v přípravě „Modernizace a elektrizace trati Staré Město - Uherské Hradiště - Kunovice - Uherský Brod – Bojkovice / Luhačovice / Veselí nad Moravou;“
• urychlit proces přípravy a realizace modernizace 9. nákladního železničního koridoru v TEN-T v úseku Hranice na Moravě - Valašské Meziříčí – Vsetín - Horní Lideč, včetně dokončení realizace žst. Vsetín.

V oblasti vodní dopravy:

• pokračovat v přípravě výstavby plavební komory na řece Moravě – jez Bělov se zahájením v roce 2024, čímž dojde k očekávanému prodloužení turistické trasy Baťova kanálu z Rohatce až do Kroměříže;
• připravit plavební propojení rekreační oblasti „Pahrbek“ v Napajedlech s korytem řeky Moravy.

V LUHAČOVICÍCH 22. 9. 2022