ZÁVĚRY
XIII. ročníku mezinárodní konference „Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“
LUHAČOVICKÁ VÝZVA 2023
Účastníci mezinárodní konference se shodli na následujících závěrech:

Odstranění byrokratických bariér

Účastníci konference konstatují, že ve společnosti přetrvává komplikované byrokratické prostředí, které je mnohdy nepředvídatelné a vytváří spíše nevstřícný prostor pro stavební záměry jednotlivých investorů. Velká míra nejistoty vyplývá také z doposud nedořešených legislativních opatření navazujících na rekodifikaci stavebního práva, což neprospívá plynulé přípravě strategických dopravních projektů. Rozsáhlá novelizace Stavebního zákona, jejíž účinnost nastává v případě dálničních staveb k datu 1.1.2024 a v případě ostatních staveb k datu 1.7.2024, prozatím postrádá některé prováděcí předpisy, které je nutné co nejdříve uveřejnit.
S ohledem na dosavadní zkušenosti a praxi, účastníci konference doporučují posoudit, prověřit a zvážit, zda by nebylo vhodné v právním prostředí ČR přijmout legislativní model, na jehož základě by došlo k doplnění národní legislativy o speciální ustanovení, ve formě Ústavního zákona, což by opravňovalo samotnou vládu České republiky povolovat prostřednictvích svých nařízení strategické investice státu (např. dálnice, letiště, přehrady, vysokorychlostní tratě a energetickou infrastrukturu).
Účastníci konference upozorňují na prohlubující se nedostatek stavebních materiálů, zejména pak drceného i těženého kameniva. Nedostatek je způsoben vytěžením starých lomů a komplikovanosti legislativních procesů neumožňujících ve svém důsledku rozšíření stávajících, či otevření nových ložisek pro dobývání a těžbu. Hrozí vážné riziko nedostatku kameniva z domácích zdrojů, výrazný nárůst ceny a dovoz kameniva ze zahraničí.

Příprava prioritních moravských dálnic a železnic

Účastníci konference oceňují pokrok ve výstavbě dálnice D1 (Říkovice-Přerov), při přípravě výstavby dálnice D35 ve směru na Mohelnici jako alternativy D1 a současně i pokrok při přípravě staveb na severojižním tahu D55 (D5510 Bzenec - Bzenec Přívoz a D5511 Bzenec Přívoz – Rohatec ) a uvažovaných prvních úseků VRT na Moravě metodou PPP, vytváří reálný finanční předpoklad pro zahájení těchto prioritních projektů v nejbližším období.
Účastníci konference konstatují, že zvažované financování výstavby zbývajících úseků dálnice D35 ve směru na Mohelnici metodou PPP a rovněž i realizace dalších ramen dálnice D55 (D5510 Bzenec – Bzenec Přívoz a D5511 Bzenec-Přívoz – Rohatec (Bzenecká Doubrava) a uvažovaných prvních úseků VRT na Moravě metodou PPP, vytváří reálný finanční předpoklad pro zahájení těchto prioritních projektů v nejbližším období.

Předvídatelnost rozpočtových zdrojů

Současný model financování dopravní infrastruktury neumožňuje systémově řídit dlouhodobé cíle v oblasti Dopravní politiky ČR. Fiskální, národní ukazatele vyžadují, abychom hledali další, inovativní metody financování strategických investic státu. Zapojení soukromých zdrojů je proto důležitou podmínkou pro dosažení cílů v oblasti Dopravní polity ČR, tak abychom do roku 2023 měli hlavní páteřní kapacitní infrastrukturu dobudovanou (hlavní síť TEN-T).
Strategie financování investic na síti silnic II. a III. tříd by neměla stát pouze na rozpočtových možnostech krajů, ale měla by být součástí komplexní národní dopravní a rozpočtové politiky ČR.

Konsensuálně přijato účastníky mezinárodní konference

V Luhačovicích 07. 9. 2023

PŘÍLOHA

Účastníci XIII. ročníku konference „Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“ doporučují urychlit inženýrskou přípravu staveb a zahájit realizaci prioritních infrastrukturních projektů v regionech Střední Morava, Východní Morava a slovenské Pováží.

V oblasti silniční infrastruktury:

Pokračovat v realizaci dálnice D49 , a to jako součásti evropské sítě „core network“ stavbou D49 4901 Hulín – Fryšták; urychlit projektovou přípravu navazujících staveb 4902 v úseku Fryšták – Lípa, pokračovat ve stabilizaci trasy a následné projektové přípravě na Vizovice a dále na hranici ČR/SR Střelná; na slovenské straně připravit a dovést k realizaci navazující rychlostní silnici R6 Lazy pod Makytou - Púchov s napojením na D1 (Beluša/SR) a učinit tak zásadní posun v propojení Střední a Východní Moravy se sousedními regiony Slovenska; Pro dopravní připojení krajského města Zlína výrazně urychlit přípravu dálničního přivaděče D49-I/49.
Plynule zahajovat, či pokračovat v realizaci nebo projektové přípravě staveb dálnice D55 v úseku Olomouc - Přerov a v úseku Napajedla – Staré Město - Bzenec Břeclav. Zapracovat do stavební dokumentace závěry z aktuálně prodloužené EIA stavby D5510 a D5511 při průchodu tzv. „Bzeneckou Doubravou“. Urychlit přípravu stavby D5506 Napajedla – Babice. a pokračovat v přípravě stavby D5502 Kokory – Přerov a zahájit její realizaci v roce 2024. V návaznosti na D55 urychlit přípravu silnice I/46 Olomouc - východní tangenta jako součást obchvatu města Olomouce;
z hlediska regionálních potřeb připravovat stavbu „Propojení silnice I/50 a I/55“ (Uherské Hradiště - ul. Průmyslová a Kunovice – u areálu LET)
Započat s investiční přípravou dálničního přivaděče D55 - Uherské Hradiště - Staré Město (D55-I/55- II/497).
pokračovat v přípravě v přípravě silnice I/57 - obchvat Valašské Meziříčí s prodloužením na Vsetín; zahájit stavbu přeložky I/57 Semetín - Bystřička 2 v roce 2024;
v roce 2023 zahájit stavbu D3508.2 Křelov - Slavonín -2 etapa a urychlit přípravu dalších úseků D35 Hradec Králové – Mohelnice s důrazem na úsek Staré Město - Mohelnice jako strategického kapacitního dopravního propojení ČR v západovýchodním směru;
pokračovat v přípravě a realizaci silnice I/44 v úseku Mohelnice – Šumperk v rámci severojižního propojení Olomouckého kraje a její napojení na dálnici D35;
v roce 2023 dokončit výstavbu úseků na silnici E75, propojující českou dálnici D48 s Žilinou. Jedná se především o úsek I/68 Třanovice – Nebory a obchvat Frýdku-Místku II.etapa s cílem propojení českého a slovenského úseku státní hranice – Brodno .

V oblasti železniční infrastruktury:

dokončit přípravu stavby a v roce 2025 zahájit realizaci projektu „Modernizace a elektrizace trati č. 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice“ (včetně dopravního terminálu Zlín-střed);
urychlit proces přípravy, realizaci modernizace a zdvoukolejnění trati Brno-Přerov, a také elektrizaci navazujícího propojení Kojetín – Kroměříž – Hulín, přičemž tímto projektem dojde k připojení krajského města Zlín ke koncepci Rychlých spojení na železnici;
pokračovat v přípravě stavby „Modernizace a elektrizace trati Staré Město - Uherské Hradiště - Kunovice - Uherský Brod – Bojkovice / Luhačovice / Veselí nad Moravou;"
urychlit proces přípravy a realizace modernizace 9. nákladního železničního koridoru v TEN-T v úseku Hranice na Moravě - Valašské Meziříčí – Vsetín - Horní Lideč, včetně dokončení realizace žst. Vsetín.

V oblasti vodní dopravy:

pokračovat v přípravě výstavby plavební komory na řece Moravě – jez Bělov se zahájením v roce 2024, čímž dojde k očekávanému prodloužení turistické trasy Baťova kanálu z Rohatce až do Kroměříže;
připravit plavební propojení rekreační oblasti „Pahrbek“ v Napajedlech s korytem řeky Moravy.